Už to bude rok, co jsem začala toužit po výletě na Podkarpatskou Rus. Nevím, kde se to ve mně vzalo a proč jsem chtěla zrovna tam, ale ta touha byla tak veliká, že jsem všemožně plánovala, jak se tam o prázdninách vydat. Vymýšlela jsem s kým, kdy,…

Máme nadějiv živém Bohu Právě jsem se vrátila z diecézka. Jako již tradičně jsem byla v přípravném týmu, vlastně si to už ani jinak neumím představit J Pomoc s výzdobou a vedení tvořivé dílny, aneb „ve správný čas, na správném místě a dělat to, co…

Včera jsem jela do školy a znovu si promítala uplynulý víkend. Nebyl to totiž ledajaký víkend, ale jeden z těch, který je opravdovým darem, příležitostí a možností, další cestou... Vydali jsme se na ekumenickou víkendovku s názvem Quo vadis.…

Společné setkání Začnu trochu ze široka. Na červnovém setkání zástupců za farnosti se z více stran ozvala určitá touha, uspořádat nějaké ekumenické setkání mládeže. A protože ve Vysokém Mýtě ekumena dobře funguje, rozhodli jsme se udělat ekumenické…

Dnešní den byl zase jednou jedním z těch, ve kterých si uvědomuju dost fest na vlastní kůži, že Bůh opravdu existuje. Vezmu to hezky od začátku. Delší dobu jsem se potýkala s nějakou duchovní krizí, pořád něco řešila a nemohla se dobrat konce. Byly…

Dneska u nás zase byly dětičky a Klárka vytáhla knížku, kterou jsem dostala loni, vlastně předloni k narozeninám - Příšerky a příšeři od Pavla Šruta. A nejlepší je, že v jedné básni figuruju i já =) Pohodlně se usaďte, tady je:MUMIE V Egyptě je…

Byla jednou jedna malá čajová lžička. Byla to docela obyčejná lžička. Dobře zvládala své povinnosti, které jí z bytí čajovou lžičkou vyplývaly. Měla docela i dost času. Tak se jednou tak zamyslela a řekla si: "Proč bych se jen tak nudila? To…

Na polích ležel první sníh lehký jako snítka prachu na nepoužívaném stole a osvěcoval jej svit těch několika hvězd, které zahlédla, když pozvedla svou hlavu. Zvedala ji tak instinktivně, jako by hledala nějakou jistotu,… Na okamžik se zarazila a…

Vždycky když jdu na brigádu do Tomilu, tak mi to připomene, co už jsem za ten rok zase zapomněla. Tomil to je prosím pěkně naše stáčírna na šampóny, mýdla, prací prášky, aviváže (…), pracuje se tam na třísměnný provoz, má asi 12 linek, kde se vše…

Něco na té noční je… Když se člověk v těch šest ráno vrací domů, vidí aspoň východ slunce. A nejen to, vidí i tu měnící se oblohu předtím. Vidí, jak se černočerná tma stává tmavě modrou, ta přechází ve světlejší, až nakonec vykoukne zářivé sluníčko……